František Ferdinand Drtikol spatřil světlo světa 3. března 1883 v Příbrami. Po studiu na reálném gymnáziu se vyučoval fotograf v ateliéru Antonína Mattase v Příbrami. Poté studoval fotografii v Mnichově, kde se setkal s pozdní secesí, která jeho tvorbu velmi ovlivnila.
V roce 1912 si otevřel vlastní ateliér v Praze na rohu Vodičkovy a Jungmannovy ulice č. 730. Jeho ateliér se stal centrem uměleckého dění. Ztvárnil řadu významných osobností včetně TG Masaryka, Edvarda Beneše, Leoše Janáčka, Alfonse Muchu, Emmu Destinnovou, Aloise Jiráska nebo Rabíndranáta Thákura.
Drtikol se stal nejznámějším českým fotografem se slávou v zahraničí. V roce 1922 měla svou první samostatnou výstavu v Umělemyslovém muzeu o tři roky později vyhrála Grand Prix v Paříži. Jeho fotografickou tvorbu charakterizuje hra se světlem, geometrií a dynamikou. Experimentoval s různými technikami jemného tisku a výtvarně zasahoval do negativů.
Přes svou celosvětovou slávu se dostal do finančních potíží av roce 1935 prodal svůj ateliér. Poté se až na výjimky fotografii nevěnoval. Značnou část svého díla věnoval UPM v Praze. Přestěhoval se do ústraní pronajaté vily na Spořilově a věnoval se především malbě, překladatelství a buddhistické praxi. František Drtikol zemřel 13. ledna 1961 a je pochován v rodné Příbrami. Celý život se věnoval duchovnímu učení, meditaci, józe a především tibetskému buddhismu. Studoval starověké texty a mnohé z nich poprvé přeložil do angličtiny. Jeho učení následovalo mnoho učedníků, kteří praktikují dodnes. "Co nejdříve zapomeňte na mou fyzickou podobu. Ale nezapomínejte, co jsem vás všechny naučil. Nechte vás ožít slova, kterou jsem pronesl. Jinak mě nikde nehledejte. Jsem všude. I ve vás, v učení."
